Z přístupové cesty k hradu je dodnes patrna síť několika vodních nádrží. Nalevo od vstupní brány pak dříve stával mlýn.

dispozice

půdorys přízemí

půdorys přízemí 1) 1. pol. 13. století; 2) 2. pol. 13. století; 3) třetí gotická fáze; 4) renesance; 5) baroko; 6) 20. století; 7) neurčené zdivo

Na západní straně předhradí bývala druhá vstupní brána, za kterou se terasovitě uspořádanými hospodářskými budovami sestupovalo na hlavní přístupovou cestu k hradu. Podle výzkumů, které na hradě proběhly v 70. letech 19. století bývala na předhradí zahrádka, lázeň, krčma, kovárna, pivovar, sladovna, cihelna a dva sklepy. Obrovský sklep sloužící k uskladnění produktů místního pivovaru byl vytesán do skály. Proti pivovaru byla později zbudována již zmíněná krčma a několik podsklepených budov, z nichž jsou dnes jen nepatrné jámy.

Předhradí bylo rozděleno na několik obranných nádvoří a bran, čímž byla zajištěna lepší obrana předhradí v případě nepřátelských napadení.

pudorys-suteren

půdorys suterénu 1) 1. pol. 13. století; 2) 2. pol. 13. století; 3) třetí gotická fáze; 4) renesance; 5) baroko; 6) 20. století; 7) neurčené zdivo

Vstup z předhradí do hradu samotného byl zajištěn pomocí padacího mostu přes hluboký příkop. Za zvedacím mostem a výsuvnou mříží byl vstup do strážní místnosti.Pod touto místností bylo sklepení a za ním kaple blahoslavené panny Eugenie. Zde byl v roce 1701 zřízen refektář a kaple s oltářem svaté Ludmily. Vedle brány bývalo obytné stavení za nímž se tyčila vysoká okrouhlá věž, která dosud zůstala v základech zachovalá. Na konci nádvoří pak stál dvoupatrový palác a kaple svaté Ludmily.

V čele hradu měla své místo věž s břitem. Tato věž je dle výzkumu Tomáše Durdíka nejstarší svého druhu na Našem území. Při přestavbách v období renesance byla věž začleněna do zdiva. V tomto prostoru byla později prolomena vstupní brána na třetí nádvoří. Pravá zadní strana byla tvořena palácem s černou kuchyní a cisternou na vodu, která byla vytesána do skály. Tato cisterna byla plněna vodou, kterou sem byli nuceni nanosit nevolníci z řeky Berounky.V nejzazší části ostrožny měla své místo věž, která se objevuje také v bájích a pověstech z dob vlády Přemysla Oráče a kněžny Libuše.

půdorys 1. patra 1) 1. pol. 13. století; 2) 2. pol. 13. století; 3) třetí gotická fáze; 4) renesance; 5) baroko; 6) 20. století; 7) neurčené zdivo

půdorys 1. patra
1) 1. pol. 13. století; 2) 2. pol. 13. století; 3) třetí gotická fáze; 4) renesance; 5) baroko; 6) 20. století; 7) neurčené zdivo

Proto je také tato spodní část zadní věže známa jako „Libušina komnata“. Tato věž byla obytná, původně byla od paláce oddělená a propojena s ním padacím dřevěným mostem. Později byly tyto budovy propojeny a přízemí našlo své využití jako vězení. K této přestavbě došlo v období pozdní gotiky, což bylo také období vzniku dvoupatrového domu s vysunutým ochozem na levé straně třetího nádvoří.

Jako obytný prostor pro posádku sloužil patrový dům s ochozem a několika velkými prostornými sklepeními. Tento dům stál naproti výše zmíněnému vězení. Pod ochozem byl vchod do nejhlubšího sklepení, kde byla pravděpodobně vytesána studna. Zda tato studna doopravdy existovala by mohl potvrdit, či vyvrátit archeologický výzkum, který na hradě nebyl dokončen.

V časech renesance docházelo k přestavbám, které spojily všechny stavby na druhém a třetím nádvoří v celkový komplet. Fasády byly zkrášleny rámcovým sgrafitem, jehož pozůstatky jsou dosud patrné na jižní stěně hradu.

Přestavba barokní pak zasáhla do celku areálu, došlo také k opravě obou kaplí zasvěcených svaté Ludmile a svaté Evženii. Z velkých komnat se staly mnišské cely a byly upraveny interiéry v rokokovém stylu. Prolámáním gotické zdi druhého dvora vznikla pohodlnější zámecká brána. Přístup k této bráně byl zřízen na místě zbořené bašty po mostě nad příkopem.

rekonstrukce první (vlevo) a druhé (vpravo) fáze hradu

rekonstrukce první (vlevo) a druhé (vpravo) fáze hradu

Při poslední fázi úprav vstupu do hradu došlo k zasypání hradního příkopu, čímž vznikla nová cesta vedoucí ke vpravo zbudované bráně.